Jak to probíhá

Dolores říká, že průběh sezení záleží z 90% na klientovi. Záleží na tom, jak důvěřuje procesu a terapeutovi, ale také především na tom, co je  pro něj v danou chvíli vhodné. Co je pro něj vhodné, řídí Podvědomí. Sdělí kllientovi vždy jen tolik informací, kolik potřebuje. Nikdy mu nesdělí víc, než je schopen unést. Proto říkáme, že se vše děje tak, jak má. Není to náhodný proces. Sezení je řízeno tou nejvyšší silou dobra - Podvědomím (ve smyslu toho, jak tento pojem používá Dolores, tj. nikoliv osobní podvědomí, ale bytosti z nejvyšších úrovní).

Každé sezení provází velmi silná energie, takže je klient léčen vždy od prvního okamžiku, kdy samotné sezení začne.

Každé sezení má svůj smysl a svůj přínos pro klienta. Z každého sezení je možné se poučit, ať už je jeho průběh jakýkoliv. Klient získává přesně to, co potřebuje. Jsou situace, které  se musí řesit v “mělčích” úrovních hypnotického stavu, a to z toho důvodu, aby došlo k okamžitému přepsání v racionální mysli. Proto může vědomí klienta zůstávat více "bdělé". 

Je potřeba si vyhradit přibližně 5 hodin času, ale v zásadě sezení nemá limit, může trvat i 10 hodin, řídí se tím, jakou péči klient potřebuje. Je nutné si připravit a přinést s sebou seznam otázek, na které chcete znát odpověď a zdravotních komplikací, které chcete řešit. Můžete se ptát nejen sami na sebe, ale také na své blízké. Můžete nechat Podvědomím léčit nejen sami sebe, ale také kohokoliv, včetně zvířecích mazlíčků.

INTERVIEW

1-2 hodiny probíhá vstupní interview, jehož cílem je, aby se klient a terapeut navzájem seznámili a prodiskutovali klientovy životní okolnosti, zdravotní komplikace a seznam otázek, které s sebou klient přináší. Může trvat i několik hodin.

SEZENÍ

Nejdéle 2 hodiny pak probíhá samotné sezení, které má 2 části, obě probíhají vleže na posteli. Přítomen je pouze klient a terapeut:
1. část: cca 1 hodinu trvá regrese do vhodného minulého života nebo životů, který klientovi Podvědomí vybere
2. část: cca 1 hodinu trvá komunikace s Podvědomím za účelem léčení a odpovědí na klientovy otázky

V průběhu sezení se snažte nezasahovat do průběhu svou racionální myslí. Nepochybujte. Říkejte to, co vám vstoupí do mysli jako první.

Uvědomte si, že terapeut neuvidí totéž co vy. Je důležité, abyste s ním neustále komunikovali, abyste mu co nejlépe popsali, co vidíte, co se s vámi děje. Jen tak bude moct adekvátně reagovat a posouvat vás sezením dál. Každý terapeut je ale dostatečně proškolen v tom, aby vám svými otázkami pomáhal. Ví, jak a na co se má ptát, abyste viděli a prožívali to, co potřebujete. Na vás je jen mluvit, mluvit, mluvit.

ZÁVĚR

Většinou maximálně 1 hodinu trvá závěrečné zhodnocení proběhlého sezení a diskuze.

Z každého sezení si klient odnáší zvukový záznam a je doporučováno, aby klienti záznam opakovaně poslouchali. Každé sezení provází velmi silná léčebná energie. Pokaždé, když si poslechnete i kousek záznamu, na tuto mocnou energii se naladíte a zesílíte účinek působení sezení. Záznam byste měli poslouchat každý večer před spaním (alespoň část), až do vymizení obtíží.

 

Očekávání a realita

Téměř všichni klienti, kteří přicházejí na sezení, očekávají, že upadnou do hlubokého somnambulního stavu, kdy si ze sezení nebudou nic pamatovat. Zřejmě proto, že na Yutube vyslechli prohlášení Dolores, že svou QHHT technikou uvede do hlubokého stavu transu 9 lidí z 10, zatímco jiní hypnotizéři pouze 1 z 10. Nutno říct, že nejdůležitější podmínkou, aby sezení dobře proběhlo, je důvěra klienta v techniku QHHT a v terapeuta. Věřím, že když toto Dolores říkala, měla v té době již takové renomé, zkušenosti a podporu Podvědomí, že skutečně mohla dosahovat takových výsledků. V praxi ostatních terapeutů se setkáváme s tím, že ne všichni do somnambulního stavu upadnou napoprvé. Někteří ano, je to spíše ale výjimka.

Somnambulní stav je však běžnější, než si myslime. Každý do něj vstupuje minimálně 2x denně - těsně před probuzením a těsně před usnutím. To, že si vše člověk nepamatuje, však neznamená, že je v bezvědomí a neví, co se děje. Uvědomělý jedinec si je často VĚDOM procesu (protože odpovídá na otázky), ale nemusí si to pamatovat. To jsou dvě rozdílné věci.

 

V knize Strážci Dolores uvádí asi to nejdůležitější, co potřebujete vědět, když jdete na QHHT sezení/regresi. Všimněte si, že klientka je PŘI VĚDOMÍ, UVĚDOMUJE SI, co se s ní děje. NENÍ V BEZVĚDOMÍ, kdy by o sobě nevěděla. Dolores ji upozorňuje, že MÁ ONA SAMA VŠE POD KONTROLOU. A že by proces hypnózy mohla SAMA ZVRÁTIT (což samozřejmě není žádoucí), pokud bude POUŽÍVAT ANALYTICKOU ČÁST MYSLI.

Jakmile jsme domluvily, šly jsme do tetiny ložnice udělat sezení. Když se dostala do dobrého stavu transu, instruovala jsem ji, aby se vrátila do svého domu té noci, kdy došlo k té události v lednu 1988. Znovu prožívala, jak balí oblečení. Připadalo jí zajímavé, že tu scénu skutečně vidí.

L: Vidím ložnici. Vidím, co mám na sobě. Opravdu dokážu vidět i obrázky na zdi, místo abych si je vybavovala. Je to jako vzpomínka, ale dokážete si vzpomínku představit? Je to tak, jak to má být? Je rozdíl mezi tím něco vidět a vybavovat si to.

Musela jsem odvést její mysl od snahy analyzovat situaci, aby se vrátila jen k popisování toho, co vidí. Pokud bude subjekt pokračovat v analýze, může zapnout analytickou část svého mozku a zvrátit proces hypnózy. Vysvětlila jsem jí, že takto je jednodušší si to vybavit.

L: Ale necítím žádnou angažovanost.

D: Pokud to nechceš prožívat, tak nemusíš. Máš na výběr. Pokud chceš, můžeš se dívat jako pozorovatel. Je to všechno na tobě. Máš to pod kontrolou.

  

V knize Duše vzpomíná na Hirošimu Dolores v 1. kapitole uvádí:

"Obecně při prvním hypnotickém sezení převážná většina lidí vstoupí pouze do lehčích stavů transu. A tady nastupují předvídatelné vzorce. Líčí nezajímavý, nudný, každodenní život, kdy se nikdy neděje nic vzrušujícího, jen každodenní události,  podobné těm, které se odehrávají ve většině našich životů."

a o kousek dále:

"Utvořila jsem si vlastní názor na to, proč se tato první sezení řídí specifickými vzorci. Věřím, že když subjekt hovoří o bezproblémovém životě, je to proto, že jeho podvědomí zkouší buď jeho, nebo mě. Subjekt mě vlastně nezná, takže se podvědomí zdráhá odhalit cizímu člověku důležitá nejniternější tajemství.

Pro subjekt je to také nová zkušenost, a i když moje metoda dokáže podvědomí přimět k uvolnění informací, stále je strážcem těchto informací. Protože jeho úlohou je především ochrana, podvědomí si vybere něco jednoduchého – jednoduchý život ze svých mnoha souborů, aby vidělo, jak bude subjekt reagovat. Je to skoro, jako by to říkalo: „No, my vlastně nevíme, o co tady jde, ale umožníme jim přístup k tomuto jednoduchému životu a budeme sledovat, co se stane.“ Později, když podvědomí vidí, že nedošlo k žádné újmě a pochopí obvyklý postup, uvolní důležitější informace.

Podvědomí není zvyklé na to, že po něm o tuto informaci někdo žádá, protože jen málo lidí vůbec ví, že existuje. Jakmile je přístup povolen, je díky opakování metody a harmonickému vztahu, který se postupně mezi subjektem a hypnotizérem buduje, k dispozici mnohem více. Jsem přesvědčena, že tento vztah je nesmírně důležitý. Pokud by podvědomí vytušilo jakékoli nebezpečí nebo ohrožení subjektu, informační tok by byl okamžitě přerušen.

Jedna oblíbená mylná představa o hypnóze je, že vyžaduje, aby se subjekt vzdal veškeré kontroly. Po pravdě řečeno, subjekt sám sebe ovládá více, ne méně během hypnotické regrese. I když se zdá, že spí a často si sezení po probuzení nepamatuje, dotyčný si je vědom věcí, které se v místnosti dějí a které nemůže běžnými smysl vidět ani vnímat. Při regresích mi to bylo mnohokrát demonstrováno a věřím, že je to součást přirozeného monitorovacího systému podvědomí."

 

Ve své knize Správci zahrady Dolores uvádí, že:

"První sezení dopadlo tak, jak jsem předpokládala. Přestože se snadno dostal do středního stupně tranzu, nekomunikoval. Mumlal a jeho odpovědím nebylo rozumět. Běžně se to stává, když je klient příliš uvolněný. Odpovědi přicházejí pomalu, jako kdyby s velkou námahou mluvili během spánku. Jsou zaujati tím, co sledují, a proto nepodávají žádné informace, pouze pokud jsou o to požádáni. Už mě nebaví takhle obtížně pracovat. Preferuji jednodušší způsob komunikace a tohle je důvod, proč vyhledávám somnambulisty."

Z tohoto úryvku je jasné, že za prvé ne každé sezení mělo hned ideální průběh, a za druhé že ne každý hned na poprvé upadl do somnambulního stavu transu. Výslovně zde mluví o tom, že upadl do středního stavu transu.

Sama Julia Cannon (dcera Dolores Cannon) říká, že ač s Dolores absolvovala celou řadu sezení, nikdy se jí nestalo, že by si obsah sezení nepamatovala. Říká o sobě, že je člověk, který potřebuje mít svůj život pod kontrolou a tak její vědomá mysl nikdy neustoupila do pozadí natolik, aby si nic nepamatovala. To ovšem neznamená, že sezení nefungovalo. Podařilo se jí např. odstranit pigmentovou skvrnu, kterou měla od narození přes celý krk. Byla totiž pozůstatkem stop provazu, jelikož ji v některém z minulých životů uškrtili. Sama říká, že po sezení trvalo 3 měsíce, než skvrna zmizela. Neočekávejte tedy, že ihned po skončení sezení budou všechny vaše problémy vyřešeny. V této dimenzi se málokdy podaří, že něco zmizí nebo se vyřeší ihned. Ale i to se stává.

Dolores o zkušenostech při komunikaci s Podvědomím

1) Kniha Strážci, konec 2. kapitoly:

"Když se Val probudila, vzpomněla si na první část, protože to bylo velmi reálné znovuprožití celé události. Ale na tu poslední část, na rozhovor se svým Podvědomím si vůbec nevzpomínala. Poslechla si tuto část nahrávky a překvapilo ji, co řekla. To je velmi typické. Když sděluje nějakou informaci Podvědomí, subjekt si ji nezapamatuje. Podvědomí se vyjadřuje, jako by mluvila jiná entita, a vždy o těle, které obývá, mluví ve třetí osobě (on nebo ona), místo aby říkalo „já“. Je vždy velmi odtažité, a může tedy být analytické a objektivní."

 

ZÁZNAM ZE SEZENÍ (ukázka)

sezení vede: Markéta dos Santos Gomes

subjekt: Helena Olmrová

Helena Olmrová o svém sezení: toto sezení s Markétkou dos Santos Gomes (klikněte na nadpis nebo na obrázek) pro mě bylo v mém životě naprosto klíčové a dovedlo mě k úplně jinému životnímu postoji. Sdílím s vámi část záznamu, tu pro mě nejzásadnější. V podstatě jsem na vlastní kůži zažila pravdy zmiňované v nejvyšších duchovních školách a filozofiích. Prožila jsem, jaké to je být Vědomím, které tvoří galaxie, světy, bytosti... jaké to je být Zdrojem. A jak žít v radosti, blaženosti a v napojení na Zdroj v této pozemské úrovni a s nadstandardními schopnostmi pomáhat lidem. Jakmile jednou něco takového zažijete, už VÍTE. Už nemusíte číst, o tom, jaké to je, už nemusíte věřit různým lidem, co si o tom myslí. Díky, Markétko! Díky tomuto sezení se můj život zcela zásadně změnil k lepšímu. Jsem velmi vděčná, že tato technika existuje a že jsem ji měla možnost absolvovat v pozici klienta. S o to větší radostí a pochopením provázím sezeními své klienty jako terapeut. Přeji každému z vás, aby sezení Technikou kvantové léčebné hypnózy váš život posunulo vpřed směrem k větší radosti, pochopení a naplnění ze života na planetě Zemi.